MALULA (MA'LÚLÁ) A ARAMEJŠTINA

Jakým jazykem oslovil Ježíš Nazaretský rybáře u Galilejského jezera? Aramejštinou, nejrozšířenějším jazykem v oblasti Blízkého východu. Příchod arabsko-muslimského živlu v 7. století ale zásadně změnil tvář regionu. Islám se stal převažujícím náboženstvím a arabština postupně vytlačila aramejštinu. Starobylý Kristův jazyk lze dnes slyšet jen v liturgii některých východních křesťanských církví a na ulicích několika zapadlých vesnic. Jednou z nich je syrská křesťanská obec Ma'lúlá. Je schovaná ve skalních útesech pohoří Antilibanon asi šedesát kilometrů severně od Damašku.

Ma'lúlá má asi dva tisíce obyvatel. Společně s ještě menšími blízkými vesničkami - Džab'adín a Bach'á - je jediným místem, kde se západní aramejština udržela jako živý jazyk. Na rozdíl od Ma'lúly jsou další dvě vesnice muslimské. Jejich obyvatelé jsou příkladem toho, že lidé na územích dobytých muslimskými Araby sice přijali novou víru, ale uchovali si svůj původní jazyk.

Moderní doba a společenská mobilita ale skomírajícímu jazyku nesvědčí. Donedávna žily tyto malé vesnice uzavřeným životem - lidé tu žili, pracovali a uzavírali sňatky téměř výhradně v rámci vesnice. Dnes se ale mladí lidé žení a vdávají za arabsky mluvící protějšky, dojíždějí z Ma'lúly do nedalekého Damašku za studiem i za prací a ve školách se učí výhradně arabsky. Aramejštině tak hrozí definitivní zánik.

Aramejština je ve vesnicích jen mluveným dialektem, lidé ji tedy neuměli zapisovat. Díky dlouhodobému úsilí Džordže Rizkulláha, syrského odborníka na aramejštinu, byla na základě dialektu Ma'lúly vytvořena gramatika. Kvadratické písmo bylo zase převzato ze staroaramejských textů.