BOSRA

Bosra leží v jižní Sýrii, u hranic s Jordánskem. Je zmiňována v egyptských pramenech už od roku 1300 př.n.l., v 1. století n.l. byla krátce hlavním městem Nabatejského království. Ve středověku spočívala důležitá úloha tohoto města v jeho významné poloze na poutní cestě do Mekky - tato pozice městu zajišťovala prosperitu.Za osmanské nadvlády, však poutníci používali jinou cestu a Bosra svoji významnou úlohu ztratila.

Za pozornost stojí Citadela s divadlem. Divadlo pochází z 2. století n.l a v době, kdy bylo provozováno pojalo až 15 000 diváků. Citadela se rozkládá kolem divadla. První opevnění bylo postaveno za vlády Ummajjovské a Abbásovské dynastie, další přístavby následovaly v 11. století, za vlády Fátimovců. Po útocích Křižáků v letech 1140 a 1183 následovalo další zpevnění hradeb provedené Ajjúbovci. Postupně tak těmito stavebními úpravami vznikl kruh 8 věží spojených širokými zdmi.

Dnes jsou ve dvou věžích zřízena muzea archeologie a lidové kultury a tradic.

Kromě Citadely a divadla je možné v Bosře shlédnout např. Omarovu mešitu (postavenou chalífou Omarem, pod jehož vedením byla Sýrie v roce 636 dobyta), nebo nejstarší klášter v Bosře pocházející ze 4. století n.l.. Jižně od kláštera se nachází katedrála, kterou jako vzor pro stavby katedrál v Konstantinopoli a v Raveně použil císař Justinián. Dále jižním směrem od katedrály se nachází nabatejský oblouk a sloup, pozůstatek původního hlavního vchodu do nabatejského palácového komplexu, který se podle předpokladu archeologů plánujících jeho odborný průzkum nachází přibližně v těchto místech.

Ve starém městě se dále dochovaly dvě vstupní brány do města – Bab al- Qandil – Brána luceren a Bab al-Hawa – Větrná brána. Najdete tu také zbytky starých veřejných lázní, kde můžete získat hrubou představu, jak lázně asi fungovaly. Naproti lázním stojí zbytky veřejné fontány – nymphaeum.